BLOG

Kabelka z přírodního materiálu. Co si pod tím představíte? Většinou kabelku koženou, ale materiálů, ze kterých lze kabelky nebo tašky vyrábět, je mnohem více. Látkové tašky z plátna nebo lnu, plážové tašky ze slámy, přírodního lýka, ratanové kabelky, proutěné kabelky. A v mém případě to jsou kabelky z pedigu.

Původně jsem nechtěla o koronaviru vůbec nic psát. Informací, a to hodně rozporuplných, se na nás valí ze všech stran tolik, že podle mě není šance vyselektovat, co je pravda. Až čas to ukáže. Jiné zprávy z médií skoro zmizely. Dcera měla poslat do školy 5 aktualit ze zahraničí za poslední týden, které se netýkají koronaviru. Nakonec jsme našli 2 zemětřesení, něco o zločincích a jedinou neutrální zprávu k volbám v Americe. Svět se zastavil?

Nůžky. Obyčejná věc, kterou každý doma má. Když ale nůžky potřebujete k práci, strašně moc záleží na tom, jaké k čemu používáte a taky na kvalitě. Řekla bych, že jsem rozený střihač. Vždycky jsem strašně ráda stříhala, vystřihovala a dělala z malých kousků papíru ještě menší. Kromě stříhání i ráda řežu, lámu, zkrátka dělám z velkých věcí malé. 

Vyrobit proutěnou kabelku mi trvá několik hodin. Pro mě je to proces, který miluju. Všechno začíná v hlavě, kdy si kabelku představím, vymýšlím, jak ji udělat, sním o ní... Teprve potom je čas vrátit se do reality, vzít nůžky, materiál a poprvé střihnout do proutku. Každá proutěná kabelka je opravdu z proutí, přírodního materiálu rostlinného původu. Nepoužívám papírové ruličky ani umělý pedig. Příroda nám poskytuje to nejlepší a v té nejkrásnější podobě.

Všichni bilancují, a tak jsem se i já pustila do krátkého shrnutí toho, co mi rok 2019 přinesl. Nebyl to pro mě lehký rok a přinesl mi hodně změn. Všechny změny nejsou na první pohled vidět, protože se odehrály v mojí hlavě. O to víc ovlivnily ten vnější, reálný a hmatatelný svět.

Leden

Pořád jsem tvořila. Bylo mi jasné, že musí přijít změna, protože kromě fyzického tvoření, jsem neměla v hlavě nic jiného než kabelky a košíky. Už na podzim předešlého roku jsem začala budovat svou novou dílnu a měla v hlavě spoustu nápadů na tvoření. Košíky, lampy, ale hlavně kabelky. Začala jsem naslouchat. Buduju dílnu.

Vždycky jsem mívala velké kabelky, tedy spíš kabely. Kromě pár nezbytných věcí se mi tam musel vejít i menší nákup nebo jídlo na celý den do práce. A protože jsem sběrač, moje kabelky byly skladištěm účtenek, kapesníčků, jeleních lojů, ale také lžiček, vidliček a papírků od jídla. Přiznávám, že i použité silonky se tam našly.

Jistě se shodneme na tom, že vybrat jméno pro své dítě je někdy pěkný oříšek. Provází člověka celý život a určitě i jeho životní cestu ovlivňuje. Jak ale vybrat jméno kabelce? Jako tvůrce a maminka dvou slečen, jsem nad tím zas tak dlouho nepřemýšlela. Musí to být ženská jména. V naší rodině je několik žen a všechny je mám ráda, protože každá z nich mě svým způsobem ovlivňuje a něco mi přináší. 

Prvních pět kabelek má jména po ženách mně nejbližších.