Práce za časů koronaviru

Původně jsem nechtěla o koronaviru vůbec nic psát. Informací, a to hodně rozporuplných, se na nás valí ze všech stran tolik, že podle mě není šance vyselektovat, co je pravda. Až čas to ukáže. Jiné zprávy z médií skoro zmizely. Dcera měla poslat do školy 5 aktualit ze zahraničí za poslední týden, které se netýkají koronaviru. Nakonec jsme našli 2 zemětřesení, něco o zločincích a jedinou neutrální zprávu k volbám v Americe. Svět se zastavil?

Co dělám v této době?

Už pár let pracuju z domova, a tak se u mě moc věcí nezměnilo. Ale pracovní náplň trochu ano, prodáváme kurzy a ty jsou nyní pozastavené. A taky mě čeká nucená dovolená. Dělám ale na půl úvazku a zbytek věnuju kabelkám a tvoření, sobě a taky rodině.

Podle mě je nejdůležitější

  • Osobní zodpovědnost. Dodržovat hygienická doporučení a být ke svému okolí maximálně ohleduplný.

  • Nechodit mezi lidi víc, než je třeba. I když osobní kontakt s přáteli, širší rodinou či kolegy nám chybí. Od vyhlášení nouzového stavu jsem byla nakupovat jednou. Zbytek deleguju na manžela, který kvůli práci přichází do kontaktu s lidmi víc.

  • Na mě záleží. Je důležité, abych byla v pohodě a zdravá, pro sebe i svoji rodinu. Začátek roku pro mě byl nelehký, byla jsem nemocná, prodělala operaci, měla komplikace a brala silná antibiotika, a když jsem se začala cítit dobře, tak přišla viróza, která mě trápila několik týdnů. Můj imunitní systém nefunguje úplně správně, takže jsem k sobě opatrná. Buďte taky.

  • Chovat se co nejvíce normálně. Strach není dobrá emoce.

  • Užít si to, co mám. Když mám doma dcery a máme víc času, tak hrajeme hry, povídáme si, smějeme se, chodíme do přírody se psem. Přispívá to k pohodě a k tomu, že to všichni lépe zvládneme. 

  • Pracovat. Když můžu dělat z domova, pracuju s chutí. Mám taky čas tvořit a využiju toho na naplno.

  • Učit se, dělat, co jsem vždycky chtěla a nebyl na to čas. Můžeme to pojmout jako čas, který je navíc. Budu mít 14 dní dovolenou, kterou budu trávit poprvé v životě doma. Dřív jsem si to nedovedla představit, ale teď to vidím jako šanci udělat něco jinak. Vytěžit z toho.

Podnikání v době restrikcí

Já smutné, když čtu zprávy o tom, co se v souvislosti s epidemií děje. Je mi to líto a obdiv mají všichni v první linii. Od lékařů a sester, po prodavačky u nás v samošce a dobrovolníky. I když je obraz světa tak smutný, nemůžeme jen sedět a číst katastrofické scénáře. Je nutné zůstat aktivní.

Už je to skoro rok, co jsem se rozhodla pro vybudování své vlastní značky kabelek. Trávila jsem nad tím hodiny času a loni na podzim konečně vznikla Amelia E. – designové proutěné kabelky. Já měla tolik plánů na letošní rok! Nejdřív mě zbrzdila vlastní nemoc, teď koronavirus. Ale svůj sen nevzdávám. S pokorou doufám, že stále budu mít zákazníky i lidi, kteří mají mou tvorbu rádi a podporují mě třeba ve virtuálním světě.

P1010193

Mám to tak, že kromě zakázek, které naštěstí přicházejí, tvořím tak říkajíc na sklad. Připravuju se na dobu, kdy nám dovolí se shromažďovat a rozběhnou se trhy a design markety. Těším, se až vylezu ze své nory mezi lidi.

Jakou výhodu má to, že budeme pracovat?

Určitě to je fajn pro naši psychiku, dlouhé volno nám nesvědčí a celá rodina pohromadě je taky po pár dnech problém. Když budu vydělávat, prodávat své zboží, budu mít peníze, abych nakupovala. Podpořila další podobné lidi jako jsem třeba já. Až se otevřou restaurace, půjdu utrácet své peníze, a dovolenou taky strávím v Čechách a podpořím místní malé podniky. Od vlády toho moc očekávat nemůžeme, na jednu stranu to chápu. Pokud si máme pomoci sami, musíme se navzájem podporovat a nakupovat.

P3210448

Při mojí prezentaci nejen na sociálních sítích se záměrně vyhýbám rouškám, sdílení vtipů, zpráv a tak podobně. Chci prezentovat svou tvorbu, ano, i teď. Můj manžel stále opravuje auta, kamarádky učí děti ve škole na dálku, soused dělá stavební práce, v potravinách naproti nám stále prodávají rohlíky, v pondělí jezdí popeláři, do Varů stále jezdí autobusy…. Tak je to přeci správně.

Zpět do obchodu