Jedny nůžky nikdy nestačí

Nůžky. Obyčejná věc, kterou každý doma má. Když ale nůžky potřebujete k práci, strašně moc záleží na tom, jaké k čemu používáte a taky na kvalitě. Řekla bych, že jsem rozený střihač. Vždycky jsem strašně ráda stříhala, vystřihovala a dělala z malých kousků papíru ještě menší. Kromě stříhání i ráda řežu, lámu, zkrátka dělám z velkých věcí malé. 

Krejčovské nůžky

Když jsem víc šila, měli jsme doma u rodičů nůžky na látku. Když jsem se odstěhovala, babička mého manžela taky šila a měla takové ty velké krejčovské nůžky. Myslím, že jsou ještě po jejím tatínkovy, který byl kožešník. Nůžky už něco pamatují! Stříhalo se jimi tolik různých materiálů. Já jsem moc ráda, že jsem tyhle nůžky zdědila. Jsou největší a mají své místo mezi mým nářadím.

Původně jsem košíkářka a tak u mě nesmí chybět nůžky na proutí. Jelikož pletu z pedigu, nepotřebuju žádné štípací kleště ani speciální nástroje na vrbové proutí. Mám jedny jediné nůžky a s nimi zvládám ustřihnout vše - od tenkých po silné proutky, které mají i centimetr. Díky tvaru se s nimi dostanu dovnitř koše a můžu krásně košík začistit od zbytečně dlouhých konečků.

Jak jsem s k těmto nůžkám dostala a proč je mám?

Před hodně lety, asi to bude víc jak 10 let, jsem byla na kurzy v Českém Krumlově. Vedla ho Gabriela Marková, lektorka a autorka knížek o pletení z pedigu. Asi už se pletení nevěnuje, ale mám od ní tři knížky a v té době to bylo to nejlepší, co se dalo koupit. Používala bonsajové nůžky a při kurzu jsem si je půjčovala. Jo, zamilovala jsem si je a ještě tam v OBI, jsem si podobné pořídila. Jsou to pořád ty samé, jen je občas nechám nabrousit. 

Jsou to moje nejdůležitější nůžky. Asi bych podobné koupila, ale mám na ně tolik vzpomínek a ty v těch nůžkách zůstávají.

Dílenské nůžky, ty s červenou rukojetí, jsem dostala od manžela. Jsou robustní a mají trošičku zubaté ostří. Používám je na všechno možné, jsou fakt ostré a odolné. Mají ale krátkou páku, takže to chce větší sílu a na něco nestačí.

Kůži většinou řežu, ale kvalitní nůžky na kůži se vždycky hodí. Zvláště pro mě, když zatím nemám řezání úplně zmáklé. Pořídila jsem si nůžky na kůži, které patří do takové střední cenové třídy. Jsou fakt ostré. Můj prst už okusil. Nebolelo to, nebylo to vidět a najednou krev :). Nůžky stříhají krásně, hlavně je používám na zaoblené části nebo malé kousky kůží. Hrana kůže je hladká, bez otřepů a dovedu s nimi vystřihnout i složitější tvar. Byla to dobrá investice.

Nůžky na nitě. Cvakačky za 20 korun jsou super k šicímu stroji a na ustřihnutí provázků. 

Obyčejné kancelářské nůžky mám taky, na papíry, papírové střihy a balíčky... A doma mi nechybí nůžky na vlasy, protože si stříhám manžela.